Závody vs. realita

16.2.2019 NOVINKA Rybolov, Trvalý odkaz

V nedávné době jsem v rámci diskuze vložil svůj post do vlákna týkající se zprávy o působení feeder teamu na Rybářských hrách v JAR. Jedna krátká věta, jejíž myšlenka smysluplnosti užívání prostředků svazu, vyvolala poměrně silnou negativní reakci a nějaká ta silácká gesta. Nu co, sedl jsem a píšu něco na sklo, kde jasně vysvětluji své důvody oné věty. Nazval jsem to, jak jsem nazval. Není to nic osobního. Žádného závodníka z těch všech týmů osobně neznám. Obecně závody v rybolovu neuznávám, nemám je rád a později vysvětlím proč.

Než se dostaneme k meritu věci, přečtěte si prosím následující rozhovor s předsedou MO Domašov Radomírem Bednářem o jejich pstruží líhni, který vyšel ve zpravodaji svazu červen 2018 na stranách 13-14.

https://www.rybsvaz.cz/zpravodaj/zpravodaj_cerven2018.pdf

Je to velmi zajímavý rozhovor. Na líhni pracují od roku 1946. Za zvláštní zmínku stojí pasáž, jak tu líheň postupně budují a jaké s tím měli problémy a jak sháněli finance na modernizaci apod. Z textu je zřejmé, že stavěli z členských příspěvků, brigád a dotací od státu a města Olomouce. Vedle toho vidím na webu svazu v poděkování feeder teamu za štědrou dotaci radě svazu na závody v JAR. Tak na to koukám a přemýšlím, poměřuju a jako obyčejný řadový rybář si říkám, co má pro mě větší význam. Pro mě to jsou jednoznačně borci ze pstruží líhně v Domašově a pochopitelně všichni z ostatních líhní, co se poctivě věnují chovu ryb. Za nimi prostě vidím přínosnou práci. Chlapy z Domašova osobně neznám, ale co znám jiné líhňaře, jsou to skromní pracovití chlapi, kteří chovu a péči o ryby věnují naprosto všechno. Domašováci budou jistě stejní. Před nimi se skláním a patří jim moje nejvyšší úcta. Nikde se o nich nepíše palcovými titulky na prvních stránkách, nevyhrávají poháry, často se berou jako samozřejmost, občas se na ně zanadává, když se nevydaří odchov a je málo ryb. Mnohdy jsou to již starší chlapi s letitými zkušenostmi a málokdo je ocení. Myslím si, že svaz by měl svoje finanční toky přehodnotit a směřovat hlavně na to, kde jsou hodnoty a ty máme ve zkušených hospodářích, rybníkářích, líhňařích, dobrých vedoucích rybářských kroužků a v rybochovných zařízeních. Je sice hezké, že si závodní teamy udělají fajn rybářský výlet do exotické destinace. Nepochybně na toto téma vyjde řada poutavých článků, nicméně mi to vedle práce chlapů z Domašova všechno pořád připadá tak nějak pumprdentlich a štědré dotace bych proto raději viděl například v Domašově a jim podobných líhních nebo v jiných aktivitách při péči o revíry a rybí populace.

Proč tedy závodní rybolov nemám rád? Záměrně neříkám sportovní, protože rybolov za sport nepovažuju. Sport se dělá se sportovním nářadím a ryba není nářadí. Je to živý tvor. Pokud si někdo myslí jinak, asi je to věc úhlu pohledu. To by pak mohla být třeba sportovní myslivost a myslivci by mohli chodit po lese a střílet po zvěři jen tak ze sportu třeba gumovými projektily. S tím by neměla problém ani Unie. Guma není olovo. Na druhou stranu napálit kance do řiti kusem gumy asi taky nebude dobrý nápad. Ale co, nechme myslivce. Ne, rybolov je fajn koníček, relax ale pořád prostě jenom lov. Lovím, kdy chci a s tím, že pokud chytím pěknou rybu, tak si ji ponechám. Ryby, které si nechci ponechat, nestresuju a ihned pouštím. Pokud můžu, tak rovnou odháčím ve vodě díky BL háčku. Ikdyž ryby lovím a lovím je rád, pořád k nim přistupuju jako k živému tvoru. Závodní lov předpokládá hodnocení úlovku. Jasně, musí se to nějakým kvantitativním parametrem vyhodnotit. Dobře, ryby hodí do cajdáku a po lovu zváží. Pro ryby je to přece jenom pořád nějaká forma stresu.  Před třemi lety byly závody na revíru, kam občas chodím. Tuším, byla to nějaká liga v plavané nebo co. Závodníci si zvážili úlovky, rozdali si poháry. Jistě si řekli, jak jsou dobří a kolik toho pochytali a odjeli, jenže dost z odlovených ryb tuhle formu zábavy nepřežilo. Vody byla posetá mrtvými ploticemi, ouklejemi a cejny. Průserová situace, možná na problém s Veterinární správou. Když vám takhle k vodě přifrčí celej tenhle cirkus, udělá si nějaký ty tréninky a pak závod a pak zase odfrčí a zůstane po tom na týden možná víc rozdrbaná voda, nechtějte slyšet komentáře místních chlapů na adresu závodníků. Ani se jim nedivím. Chápu, že závodní lov je u nás nějaká forma rybářské zábavy, ale pro mě je to přece jenom pořád tak nějak pumrdentlich. Ještě mnohem hůře vnímám závody na pstruhovkách. Při stavu našich populací nevidím tady ty organizovaný lovy jako přínosný. Člověk přeci nemusí do chmeťa vychytat každý flek, jenom kvůli tomu, aby si mohl na konci říct, že je fakt dobrej.  

Závodníci by si měli uvědomit, že rybářství a rybařina není o kvantu popíchaných ryb, ale úplně někde jinde. Přečtěte si Otu Pavla nebo knížku Jan Werich – Král a rybář. Tož do mě. Ring volný.  

***************************************************************************************************************************

FRANK71 vložil tento odkaz:

https://www.crsplzen.cz/inpage/nekolik-slov-rybarsk​eho-hospodare/

Raději ho vytáhnu sem do textu blogu, aby náhodou nezapadl v diskuzi, pokud někdo ještě něco dopíše. Názor pana Vogla se mi líbí. Dobře píše o rozmachu odborů LRU na svazu. Souhlasím. Myslím si, že pro nás do budoucna bude zásadní hospodářská stránka věci, tzn. jak efektivně budeme využívat finanční a materiální zdroje pro údržbu revírů a produkci ryb. Zbytek textu, který se zabývá závody, lovem, chováním k rybám a k přírodě, je také trefně napsaný.

  

Komentář ke článku (49)