Vydra-výskyt a škody

V rámci tohoto blogu bych rád založil diskuzi na téma výskytu vydry a škod, které způsobuje. Ochránci tento jev poměrně bagatelizují s tím, jakoby vydra prakticky neexistovala a škody, které způsobuje, jsou minimální, případně si za škody mohou sami rybáři tím, že chovají ryby a vytváří potravní zdroj pro vydru. Pokud máte nějaké fotografie pobytových stop, ožraných ryb nebo jakékoliv další škody, které vydra způsobuje, vložte je prosím zde do diskuzního vlákna. Pochopitelně jsem proti absolutní ochraně vydry a v rámci tohoto vlákna bych chtěl zřídit přehledný informační zdroj monitorující působení vydry na populace ryb v našich revírech.

Komentář ke článku (1)

Vysadit a vychytat!

11.11.2018 NOVINKA Rybolov, Trvalý odkaz

Je po výlovech a přichází období postupného bilancování končící rybářské sezóny. Poslední roky se zamýšlím nad běžným modelem hospodaření, který nazývám vysadit a vychytat. Touto glosou se nechci kriticky zaměřovat na hospodaření organizací. Ryby se prostě někdy vylovit a vysadit musí, ale zůstává mi rozum stát nad chováním některých rybářů. Řeknu vám jeden modelový příklad. Mám kamaráda v sousední MO, kde působí jako hospodář. Je to srdcař. Má vystudovanou rybářskou školu a ryby a hlavně pstruzi a lipani jsou pro něj vším. Jednou mi poslal zprávu, že vysadil na rybníku 600 ks kapra o průměrné hmotnosti 2kg, ať se za ním zastavím a zachytáme si (sází takhle 4x do roka). Nemohl jsem hned, tak jsem se dostal asi po týdnu. Vzal jsem si feederový prut a sedl u rybníka, který dobře znám. Místo kaprů jsem chytal malé cejny, kapři nic. Po dopoledním trápení jsem za ním zašel. Byl v areálu organizace a při krmení pěkných duháků jsme debatovali. Resumé bylo celkem jednoznačné. Řekl mi to naprosto jednoduše. Mám v organizaci tisíc členů a hodně z nich jsou důchodci. Jakmile se rozkřikne, že se vysadilo, důchodci sedí u vody v průběhu pracovních dní a nosí od vody kapry. Do týdne jsou pryč. Osobně kapra cíleně nechytám a jdu na něj, jen když musím. Stačí mi jeden-dva kusy na Vánoce. Víc nepotřebuji. Stejné situace také vidím v mojí mateřské MO. Máme menší nádrž, které byla známá dobrým zarybněním a slušnou populací amura, která doplatila na snížení lovné míry a rybářskou turistiku. Hospodář po vysazení hájí revír, nicméně nebozí kapři se stanou terčem zmasení ihned po ukončení hájení. Kladu si proto stále dokola otázku, co má takový model chování s rybařinou ještě společného. Myslím si, že degradovat rybařinu na masařinu není to pravé ořechové. Když pak člověk na výroční schůzi slyší statistiky úlovků a nejúspěšnější lovce, zůstává pak rozum stát. Nerozumím, proč někdo potřebuje ročně odlovit víc jak 100kg v kaprech. Připadá mi to nemravné. Při neustálých problémech s produkcí násadových ryb a škodách rybožravými predátory nebude dlouhodobě udržitelný současný stav financování. Buď zdražíme povolenky, nebo omezíme odlov. Při současném řádění predátorů budou snahy o udržení ryb v některých vodách asi problematické. Nicméně se o to musíme snažit. Mít vydrancované vody není jistě dobrým vzkazem budoucím generacím. Předešlé generace nám jistě něco zanechaly. Měli bychom se vrátit k modelu uvážlivých hospodářů, ať i my zanecháme něco těm budoucím. Ať je to na úrovni svazu, nebo jednotlivých členů. Rybařina není o tom naplnit mrazák, ale je to přeci životní styl a hezká záliba. Uvědomme si to a buďme v srdci opravdoví rybáři, uvážliví hospodáři.

 

Hezký den.

Průměrná známka: 1,17

Komentář ke článku (270)